Název

2020 09 01 Po Pravoníně, do statku, k rybníku a po pravonské „vyhlídce”

Popis

Výšlap 15/2020
1. září 2020
9 účastníků
4,6 km.

V úterý 1. září 2020 pravonští pěšáci vyrazili jen kolem své domovské obce, Pravonína. Bylo chladno a to bylo možnou příčinou účasti jen 9-ti pochodníků. Z návse se šlo za ves „za stodoly”, tam právě pracovníci ČEZu dokončovali opravu elektrického vedení, na které spadl strom. Otevřenou horní bránou areálu Agrodružstva Vyšetice jsme prošli ke spodní bráně v domění, že bude též otevřena a my budeme moci pokračovat dále. Jenže tomu tak nebylo a nabízelo se několik variant jak dál. Návrh, že bránu podlezeme nevyšel a tak se šlo areálem hledat jiný východ. Nakonec jsme odešli tím samým místem co jsme vcházeli a pokračovali cestičkou na křížovskou silnici. Po několika set metrech se z ní sešlo k rybníku „Na Hrbě” a dokopcem se šlo ke vsi. Dále se šlo po hranicích obce místem Pod Farou, kde je nádherná vyhlídka na okolní krajinu, rybníky, stromové aleje, pole louky, oba Blaníky s okolními kopci Křížovskou hůrou, Býkovickou skálou, Býkovickou hůrou, vrchem Mezivrata s vysílačem a dalšími krásami Podblanicka a České Sibiře. Po nabažení pohledem na podzimní luhy a háje se pokračovalo kolem hřbitova zadem ke hřišti. Tam v rekonstruovaném sportovním areálu právě trénovali místní mladí fotbalisté. Ač to bylo pravonské fotbalové družstvo, tak místní pěšandy několik hochů nepoznalo, byli zřejmě přespolní. Před bytovkami jsme ještě obdivovali květinovou nádheru u domu jedné z účastnic. Pak byl rozchod a konec 15. výšlapu.

2020 08 25 Do Kamen, Bukové a Tisku

Výšlap 14/2020
25. srpna 2020
12 účastníků
6 km.

V úterý 25. srpna 2020 jsme s pravonskými pěšáky vyrazily do Kamen. Šlo se cestou za fotbalovým hřištěm, dále ouvozovou cestou až k lesu. Tady se přemýšlelo kudy dál, abychom za lesem nenarazili na elektrický ohradník a dostali se na vračkovickou silnici. Nabízely se dvě cesty, jedna projetá od náklaďáků a druhá nerozježděná, ale trochu zarostlá. Zvítězila druhá varianta a šlo se. Zvolený směr byl docela zchůdný a námi zvolená cesta se po chvíli plynule vytratila. Pokračovalo se typicky lesním terénem, občas nějaká větev, pařez, či mezička a mírné stoupání. To už jsme ale na kočárek s Jiříčkem museli navázat provázek a zapnout tak „přední pohon”, abychom kopeček snadněji zdolali. Nakonec jsme vše úspěšně zvládli a dostali se na louku, odkud se už pohodlně došlo až na silnici mezi Bukovou a Vračkovicemi. Pokud je označení místa Kamna odvozeno od kamen ve kterých se topí, tak to byl tentokrát výstižný výraz, protože jsme se při zdolávání tohoto úseku pěkně ohřáli (-:
Pak už se šlo přes Bukovou a Tisek až do Pravonína pěkně. V Bukové jsme ochutnali pár švestek, které začínaly zrát a v Tisku si Alenka zadováděla na tamním dětském hřišti.

Nastavení