Název

2020 03 07 Oslava MDŽ - Chmelná

Popis

- Na sobotu 7. března 2020 byla naplánována oslava Mezinárodního dne žen. Začátkem roku bylo ale projednáváno, aby se MDŽ ve vsi neslavilo, že se jedná o komunistický svátek, je to v postní době a kvůli tomu někteří lidé přestali na tuto akci chodit. Většinovým hlasováním byly oslavy Mezinárodního dne žen ve Chmelné zrušeny a místo toho naplánována oslava dne matek.
Po tomto rozhodnutí bylo od chmelenských občanů zaznamenáno mnoho negativních reakcí na zrušení oslav tohoto významného svátku. Protože mají oslavy MDŽ ve vsi dlouholetou tradici, dohodla se obě chmelenská sdružení (Rybářský spolek a SDH Chmelná) o spoluorganizování oslavy Mezinárodního dne žen. Pro chmelenské hasiče a rybáře pořádání této akce nebylo novinkou, protože se v minulosti na organizaci MDŽ společně s obcí podílely a před revolucí dokonce hasiči, tehdejší MJ SPO Chmelná, několikrát MDŽ samostatně organizovali a financovali. V osmdesátých letech 20. století se také na organizaci podílel Český svaz žen - ČSŽ Chmelná.
V sobotu 7. března 2020 se tedy i tento rok konala ve Chmelné oslava MDŽ. U vchodu v kulturním domě „U Pitráků“ dostaly ženy na uvítanou rostlé petrklíče v květináči a po 19:00 hodině zahrála kapela Chmelařinka úvodní skladbu. Poté byly všechny ženy, dámy, slečny, dívky, přítelkyně, maminky, babičky, tety,… a samozřejmě pánové jménem rybářského spolku a SDH Chmelná přivítáni na setkání, které se konalo u příležitosti oslavy Mezinárodního dne žen.
V úvodu byla připomenuta smutná událost, kterou v tento den ráno oznámil zvon na chmelenské kapličce, a to, že nás navždy opustil pan Karel Filip. Od mládí byl dobrovolným hasičem, členem občanského výboru, dlouholetým tajemníkem MNV Zdislavice, kronikářem a zastupitelem obce Chmelná. Byl velmi aktivním občanem ve veřejném životě a pro Chmelnou odvedl veliký kus práce. Do posledních chvil měl zájem o dění v obci. Přítomní uctili jeho památku chvílí ticha.
Ještě před krátkým kulturním programem, při kterém děti předvedly své vystoupení, byl připomenut význam Mezinárodního dne žen.
Za počátek tohoto svátku se považuje hned několik událostí. První zmínka se objevuje už v roce 1857, kdy v březnu ve Spojených státech amerických stávkovaly ženy pracující v textilních továrnách za zlepšení pracovních podmínek. Další významnější kroky byly v USA zaznamenány až na přelomu 19. a 20. století. Obdobné protesty se konaly i v carském Rusku, kde se také zejména koncem 19. století ženy dožadovaly mnohačetnými stávkami svých práv a svobod.
Největší počin v tomto směru nastal v roce 1908, kdy bylo v New Yorku velké shromáždění za volební právo žen známé jako „stávka švadlen”, kde v průvodu městem šlo údajně více než 15 tisíc žen. To se neslo pod heslem „Chléb a růže“ - chléb značil ekonomické požadavky jako zkrácení pracovní doby nebo zvýšení mezd, růže kvalitní a důstojný život v rovnoprávném prostředí. Cílem těchto stávek bylo zkrácení pracovní doby, lepší platové podmínky, získání hlasovacího práva pro ženy a ukončení zaměstnávání dětí. V dalším běhu událostí následovaly boje za rovnoprávnost, zlepšení životních podmínek, spravedlnost a samozřejmě mír.
Po první světové válce se ustálilo datum oslav Mezinárodního dne žen na 8. března, a to zejména pod vlivem velké demonstrace stávkujících petrohradských žen za „Chléb a mír“ v roce 1917 a v upomínce na již zmiňovaný několikatisícový protest stávkujících newyorských švadlen z roku 1908.
Svátek se rychle rozšířil do všech koutů světa a od roku 1975 je oficiálně uznán Organizací spojených národů. V České republice, respektive Československu, byl svátek zpopularizován především vládnoucí KSČ a po roce 1989 jeho popularita velmi opadla. V roce 2004 podepsal prezident Václav Klaus znovuzavedení MDŽ do kalendáře, a to jako významný den a je připomínán jako den mezinárodní solidarity žen, boj za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj.
Není cílem brát tento svátek jako důvod k bujarým oslavám, ale uvědomit si jeho význam, že to v minulosti neměly ženy vždy jednoduché a společnost musela urazit velký kus cesty, aby si uvědomila, že to, co vnímáme nyní jako samozřejmost, bylo kdysi v očích žen pouhým snem. Dnes již ženy mají v civilizovanějších částech světa stejná práva jako muži, ale stálo to mnoho úsilí, a proto je potřeba nezapomínat, a uvědomit si jaké těžkosti života musely dříve ženy snášet.
Oslavy tohoto svátku mají v obci dlouhou historii. První zmínka o oslavě MDŽ ve Chmelné je z 8. března 1972. Tehdy se konala v nově vystavěné budově MNV (místní národní výbor - dnešní obecní úřad) a zúčastnilo se jí 35 žen i dívek pro které funkcionáři MNV, JZD a Jednoty připravili dárky a pohoštění.
Místa konání oslav MDŽ byla dvě a podle potřeby se pořádala buď v již zmiňované budově Místního národního výboru, nebo v sále bývalého hostince „U Pitráků”. Tam to ale později kvůli špatnému stavu celého objektu nebylo možné a veškeré společenské události se odehrávaly pouze „na výboře”
Do roku 1989 se ve vsi oslava MDŽ konala pravidelně téměř každý rok. Po revoluci v listopadu 1989 byly tyto oslavy na mnoho let přerušeny. Několikrát byl sice vznesen návrh na znovuobnovení oslav svátku žen, ale to bylo vždy zamítnuto. To se povedlo změnit až v roce 2007, kdy chmelenské ženy za podpory některých mužů přesvědčily tehdejší představitele obce a oslava MDŽ byla tenkrát zorganizována jako Setkání žen 3. tisíciletí.
Od té doby se svátek žen slaví pravidelně. Ženy dostávají květiny, pro ně a jejich partnery bývá připraveno pohoštění a kulturní program v podání chmelenských dětí a mládeže. Publikum může shlédnout vystoupení svých dětí, vnoučat i dalších menších i větších umělců, kteří svými recitacemi, písničkami a vůbec celkovým uměleckým přednesem kolikrát dokázaly vykouzlit některým účastnicím na líci i slzy dojetí. Večerem hudbou k poslechu a tanci pravidelně provází chmelenská kapela Chmelařinka, která ve vsi hrála na všech oslavách MDŽ!
V průběhu let se do zorganizování oslav MDŽ ve Chmelné ještě zapojili: obec, hasiči i rybáři. V osmdesátých letech 20. století se také na organizaci podílel Český svaz žen - ČSŽ Chmelná.
Ano, je to vždy v postní době, ale to nic neubírá na významu tohoto dne a neznamená to ani, že se oslavy musí „vymykat kontrole”.
Tento svátek se slaví v celé Evropě, Americe i Austrálii. V roce 1911 byl svátek žen poprvé slaven v Německu, Švýcarsku, Dánsku, USA a Rakousko-Uhersku. V Itálii jsou pro tento den typické květiny nazývané žluté mimosas. V Rusku a Albánii zase muži darují čokoládu. Ženy v Portugalsku tento den oslavují v noci ze 7. na 8. března, kdy chodí na večírky a večeře, ale bez mužů. V Polsku, na Slovensku, v Makedonii, Brazílii, a i u nás dostávají ženy, dámy, slečny, dívky, přítelkyně, maminky, babičky, tety, … květiny od svých manželů, partnerů, vnoučat, ale i učitelky od dětí a zaměstnankyně od zaměstnavatelů. V České republice je s tímto dnem, hlavně pro starší generace, spjat červený karafiát, který většinou ženy dostávaly a dnes ho někteří dávají spíše z recese. Na oslavy tohoto svátku za minulého režimu se lze podívat různým pohledem. Buď tak, že si tehdejší společnost žen opravdu vážila a pořádala pro ně velkolepé oslavy, anebo tak, že bylo MDŽ pouhou propagandou vládnoucí strany. To lze ale stěží objektivně posoudit.
Mezinárodní den žen by neměl být chápán jako den, kdy se ženy „ocení” za odvedenou práci, nebo politují kvůli těžkým životním podmínkám. Spíše by měl být brán jako příležitost mluvit o ženách a mužích jako o partnerech společného boje. I když 8. březen může mít pro různé lidi odlišný význam, vždy by měl být chápán i jako připomínka boje žen za svobodnější a spravedlivější svět. Vztah k MDŽ je dnes rozpačitý, někteří lidé přechází toto datum v kalendáři bez povšimnutí nebo s posměchem, že se jedná o komunistický svátek, o který už nikdo nestojí. Spousta žen MDŽ vnímá jinak. Dnes se od svých zaměstnavatelů pozornosti většinou nedočkají ani jednou v roce, naopak se na pracovištích setkávají s hrubostí a velkými nároky. A právě na postavení žen tento svátek upozorňuje. Nejde totiž jen o rovnoprávnost mezi muži a ženami, ale o osvobození člověka obecně – tedy o osvobození všech lidí od otroctví, vykořisťování a násilí.
Po zahájení následoval pěkný kulturní program, ve kterém vystoupilo několik dětí. Slovo dostala děvčata, která pro tento večer s nimi nachystala vystoupení, které se všem líbilo. Po skvělém hudebním pásmu plném známých písniček v podání dětí za doprovodu kláves a houslí byli všichni pozváni na pohoštění, které bylo připraveno formou rautu, jako takové malé poděkování za podporu a pomoc, kterou oběma chmelenským spolkům, hasičům a rybářům, občané věnují.
Zbytek večera zpříjemňovala kapela Chmelařinka, při které se jistě všichni v přátelské atmosféře dobře bavili. Oslava Mezinárodního dne žen se podle ohlasů velmi vydařila! Přišlo asi 30 žen, 25 mužů a 10 dětí.

Nastavení